Practical Hung Kyun: Čínský box a šerm

Mezi 4 nejslavnější jižní zbraňové techniky s dlouhou, tzv. „jednokoncovou“  (kónickou) tyčí (daan tau gwan) patří „Tyč šesti a půl konceptu“ (Luk dim bun gwan), „Tyč plynoucí vody“ (Lau seui gwan), „Levoruká rybářská tyč“ (Jo sau diu yu gwan) a „Tyč osmi trigramů Pátého syna“ (Ng Long baat gwa gwan).

„Levoruká tyč čínské opery šesti a půl konceptu“ (Jo gwan baan jung luk dim bun gwan) patří spolu s „Geuichungovými velkými půlměsícovitými noži“ (Geuichung daai hang yut seung dou) a „Šípovou dlaní“ (Jin jeung) k „ortodoxnímu Siulam“ (Siulam jing jung) dědictví rodiny Lam. Pochází z okruhu „Červených džunek čínské opery “ (Hung syun hei baan), na kterých se před chingskými pronásledovateli Ctihodný mistr „Nejvyšší laskavost“ Jisin simsi, poslední opat jižního kláštera Siulam. Jisin je udáván do souvislosti s „Tyčí šesti a půl konceptu“ ve většině jihočínských legend, např. ve Wingcheun; ostatně porovnáme-li techniky s dlouhou tyčí systémů Hung kyun a Wingcheun, můžeme říci, že je více než pravděpodobné, že sdílejí stejné kořeny. Technik (konceptů) je ve skutečnosti sedm – čílso sedm však bylo kvůli zradě „Sedmého Ma“ v tajných společnostech tabu, proto tedy „šest a půl“.

Lam Saiwing, první patriarcha Hung kyun rodiny Lam později zahrnul techniky „levoruké tyče šesti a půl konceptu“ do „Tyče osmi trigramů Pátého syna“. V rámci curricula naší asociace jsme „levorukou tyč“ z „tyče osmi trigramů“ vyjmuli a vyučujeme ji na 2. levelu. 

Zbraň samotná je standartně dlouhá „sedm stop a dva palce“ (chat chek yi chyun), tj. cca. 240 cm . Pro rozvoj síly se ovšem často používají i tyče delší a těžší. Samotné sestavě předchází cvičení posilovacích drilů, základních drilů na místě a v pohybu a jednotlivých sekcí ze sestavy, která patří mezi nejkratší z celého systému. .

Na použití technik žák pracuje v aplikační a sparringových drilech, vedoucích progresivně až k volnému šermu. Filosofii boje s dlouhou tyčí charakterizuje přísloví „tyč neudělá dva zvuky“ (gwan mou leung sing) – zbraně se střetnou (maximálně) jednou, další technika je pro soupeře už fatální. „Stínové“ techniky a cvičení boje s dlouhou tyčí doplňuje v řadě speciálních drilů rozvíjení „dovednostních“ aspektů – cvičení obkružování tyčí, bodání na statický i pohyblivý cíl atd.; samotná sestava, cvičená v „ortodoxním střehu“ (tj. s levou rukou a nohou vepředu) rozvíjí sílu, přesnost a další dovednostní aspekty boje beze zbraně.