Trénink s tradičními čínskými zbraněmi je možno brát jako doplňkový, má ovšem v celkovém curriculu stylu své nezastupitelné místo. Důvodem není jen zachování tradice, jak se mnozí mylně domnívají. Každá zbraň je de facto archetypem určitého typu zbraní, např. krátkých/dlouhých, těžkých/lehkých, sečných/bodných/úderných atd. Naučit se ovládat tu či onu konkrétní zbraň nemusí být cílem, ale prostředkem – prostředkem k umění použít jakoukoliv, např. i improvizovanou zbraň. Ovládání té či oné zbraně s sebou navíc nese i znalost sebeobrany proti tomuto typu zbraně. Každý typ zbraně také rozvíjí jisté specifické dovednosti, které jsou „převoditelné“ do boje beze zbraně – odhad vzdálenosti, načasování, princip „měkkosti proti tvrdosti“ (využití soupeřova útoku proti němu), práce nohou atd. Cvičení se zbraněmi je navíc výborným komplexním posilováním.
- „Levoruká tyč čínské opery šesti a půl konceptu“ (Jo gwan baan jung luk dim bun gwan)
- „Opičí tyč“ (Hang je paang)
- „Důstojnická šavle“ (daan jifai dou)
- „Geuichungovy velké půlměsícovité nože“ (Geuichung daai hang yut seung dou)
- „Tročlánkový řetězový bič půdorysu kříže“(Sap ji saam jit bin)
- „Dlouhá tyč osmi trigramů Pátého syna“ (Ng Long baat gwa gwan)
HOME